O hrozných kobylkách trápících lidi a o čtyřech andělích od Eufratu
- 1Zatroubil pátý anděl. A viděl jsem, jak hvězdě, která spadla z nebe na zem, byl dán klíč od jícnu propasti;
- 2otevřela jícen propasti a vyvalil se dým jako z obrovské pece, a tím dýmem se zatmělo slunce i všechno ovzduší.
- 3Z dýmu se vyrojily kobylky na zem; byla jim dána moc, jakou mají pozemští škorpióni.
- 4Dostaly rozkaz neškodit trávě na zemi ani žádné zeleni ani stromoví, jenom lidem, kteří nejsou označeni Boží pečetí na čele.
- 5Ale nebyla jim dána moc, aby lidi zabíjely, nýbrž aby je po pět měsíců trýznily; byla to trýzeň, jako když škorpión bodne člověka.
- 6V ty dny budou lidé hledat smrt, ale nenajdou ji, budou si přát zemřít, ale smrt se jim vyhne.
- 7Ty kobylky vypadaly jako vyzbrojená válečná jízda; na hlavách měly něco jako zlaté věnce, tvář měly jako lidé,
- 8hřívu jako vlasy žen, ale zuby měly jako lvi.
- 9Měly jakoby železné pancíře a jejich křídla hřmotila, jako když množství spřežení se řítí do boje.
- 10A měly ocasy jako škorpióni a v nich žihadla, aby jimi trýznily lidi po pět měsíců.
- 11Nad sebou měly krále, anděla propasti, hebrejským jménem Abaddon – to znamená Hubitel.
Podcast: Play in new window | Download (Duration: 40:55 — 14.1MB) | Embed

