V České republice působí celá řada církví a náboženských společností. Vedle těch velkých, jako je katolická církev a Českobratrská církev evangelická, jsou to i církve malé, jako jsou metodisté, baptisté či Křesťanské sbory. Mezi tyto malé protestantské církve patří také Církev adventistů sedmého dne. Adventisté vznikli a začali působit v 60. letech 19. století v Severní Americe. Do českých zemí se adventismus dostává na přelomu 19. a 20. století. Dnes v naší zemi působí desítky sborů a k adventistické církvi se hlásí ticíce lidí. Církev má také svůj vlastní teologický seminář, který sídlí v Sázavě nad Sázavou. A právě zde si v uplynulých dnech připomínali 90. výročí vzniku adventistického školství u nás. Příspěvek o tom připtravil Petr Vaďura.

Antonín Šimon byl účetní a v roce 1890 dostal práci v německém Hannoveru. Církevní příslušností byl sice baptista, ale zde se setkal s knihami, které líčily budoucnost světa a příchod Božího království tak, jak do dosud neslyšel. Po svém návratu do Čech se o nové učení nepřestal zajímat a stal se jeho šiřitelem. O deset let později se setkal s adventisty v Drážďanech Julius Petr, který zde působil jako mýdlař. Když se vrátil domů do Slezska, začal zde působit jako misionář. Další historii adventistického hnutí líčí církevní historik Jiří Piškula.

První sbor byl založen tady v Praze, nicméně jemu se příliš nepodařilo šířit misii dál, naopak ta druhá větev se Slezska od toho druhého průkopníka, tak tam došlo k velikému šíření, a nejenom po Slezsku jak českém, tak i polském, ale i do polské Haliče a do celého jižního Polska. Hlavní růst potom nastává až zhruba po deseti letech, kdy se podařilo založit spolky, které zastupují pravně církev a pod jejich záštitou se daří pořádat i nějaké přednášky a další misijní činnost.

V letech před první světovou válkou a během ní vzniklo několik desítek sborů s několika tisíci členy. Nastala proto potřeba vzdělávat kazatele na vlastním teologickém učilišti. První kurz se konal právě před devadesáti lety v roce 1920. Oficiální školu se však podařilo založit až o pět let později. Působila zhruba deset let. Škola mohla obnovit svou činnost až v roce 1946. Další historii adventistického školství líčí opět Jiří Piškula:

Fungovala až do komunistické reformy bohosloveckého studia do roku 1950, kdy byly všechny semináře kromě pěti oficiálních teologických fakult zrušeny.

Počátkem 50. let byla Církev adventistů zakázána. Po obnově činnosti v roce 1956 kazatelé většinou studovali na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě a také formou dálkových kurzů. Teprve v roce 1990 mohl být obnoven seminář, který dnes působí v Sázavě nad Sázavou. Jedním z jeho učitelů je Jiří Beneš, který však učí biblistiku i na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jak podle něj dopadá srovnání úrovně výuky na těchto dvou školách?

Husitská bohoslovecká fakulta vychovává studenty, kteří jsou z různých denominací a nevychovává je cíleně pro použití jedné denominace, kdežto seminář na Sázavě vychovává kazatele pro práci v církvi. Co se týká kvality výuky – alespoň v mých předmětech, které tam učím, já mám stejné nároky na studenty na fakultě jako na studenty na semináři.

V současné době studuje na adventistickém semináři kolem stovky studentů v různých studijních modulech.

Podcast: Play in new window | Download (Duration: 2:48 — 987.0KB) | Embed

www.svobodnebelorusko.cz

Zhruba před rokem se v pardubickém sboru Církve bratrské objevila rodina běloruských exulantů. Ze své země odešli kvůli politické a především náboženské nesvobodě. V zemi jsou povoleny pouze tři tradiční církve – pravoslavná, katolická a luteránská. Všechny ostatní protestantské církve působí v zemi bez jakéhokoli uznání. Důsledkem jsou všelijaké obstrukce ze strany úřadů, pomlouvačné kampaně ve sdělovacích prostředcích, nemožnost sehnat ani pronajmout prostory pro shromažďování a také potíže členů těchto církví v zaměstnání a ve školách. To byly důvody odchodu zmíněné rodiny z Běloruska do Pardubic. Po loňských prosincových demonstracích proti zmanipulovaným výsledkům prezidentských voleb se navíc řada křesťanů ocitla i ve vězení.  Těmto případům se v pardubickém sboru Církve bratrské věnuje Marek Kalvach.

Známe několik děsítek případů, kdy byli křesťané odsouzení i k trestům odnětí svobofy. Samozřejmě ty procesy jsou vykonstruované, to znamená v Bělorusku nenajdete politické vězně nebo Vězně kvůli náboženství oficiálně. Ale je  to přesně naopak. Tito lidé byli odsouzení právě kvůli své víře, právě kvůli svému jasnému přesvědčení o svobodě.

Politické vězně v Bělorusku je možno podpořit i od nás, z České republiky. Jednu možnost nabízí webové stránky www.svobodnebelorusko.cz . Jejich prostřednictvím lze zaslat konkrétnímu člověku v běloruském vězení pohlednici s povzbudivým textem. S tímto nápadem přišel už před lety Andrej Kim, který sám byl v Bělorusku několik let uvězněn a pro kterého tehdy byly dopisy a pohlednice od lidí, vyjadřujících mu podporu, velkou posilou. Díky internetu lze dnes poslat takovou pohlednici prakticky odkudkoli na světě.

A jak uvězněné politické vězně v Bělorusku podporují členové církve bratrské v Pardubicích? Odpovídá opět Marek Kalvach.

My cítíme, že aktuálně nejpalčivější problém jsou zadržení lidé, kteří se odmítavě postavili k potlačení svobody při posledních prezidentských volbách v Bělorusku.  Řada z nich – je jich téměř na čtxřicet – se kvůli tomu dostala do vězení a právě v těchto dnech probíhají soudní procesy s nimi. Je velmi důležité, aby Západ tlačil na spravedlivý průběh těchto soudních procesů. Je potřeba, aby tento hlas zazníval z úst vládních představitelů i obyčejných lidí. My jsme na začátku ledna sepsali petici, která pojmenovává to, co se stalo v Bělorusku v prosinci a žádá tamní úřady, aby změnily svůj postoj ke svobodné vůli občanů Běloruska. V současné době se zaměřujeme na zasílání těch povzbuzujících textů skrze pohlednice.

Prostřednictvím webových stránek www.svobodnebelorusko.cz  lze podpořit 23 politických vězňů.  Petr Vaďura, Radiožurnál.

Podcast: Play in new window | Download (Duration: 3:00 — 1.0MB) | Embed

11. března postihlo Japonsko zemětřesení s následnou vlnou tsunami. Velkým problémem je od té doby narušená jaderná elektrárna ve Fukušimě. Do pomoci postižené zemi se tentokrát naše humanitární organizace příliš nehrnuly s poukazem na skutečnost, že se jedná o jednu z nejrozvinutějších zemí světa. O to překvapivější se zdá skutečnost, že sbírku na obnovu postižených oblastí vyhlásil Výkonný výbor Bratrké jednoty baptistů. Proč právě tato malá protestantská církev sbírá prostředky na pomoc Japoncům? Odpověď uslyšíme v příspěvku Petra Vaďury.

Japonsko si v oblasti náboženství tradičně spojujeme se šintoismem. Málokdo však ví, že zde žije také mnoho křesťanů. Samotní baptisté se zde scházejí v asi 450 sborech. To je také jeden z důvodů, proč sbírku na pomoc postiženým zeměstřesením a vlnou tsunami vyhlásil i Výkonný výbor Bratrské jednoty baptistů u nás. Tajemník tohoto výboru Luděk Šíp to zdůvodňuje takto:

Naše baptistická jednota je členem Světové baptistické aliance a ta reaguje na katastrofy, které se dějí na různých místech světa a zejména v místech, kde se také nacházejí baptistické církve. A to je jeden z těch případů, protože v Japonsku je více než 50 000 baptistů a Světová baptistická aliance přichází s pomocí – nejenom tedy obecně pro Japonsko, ale právě pro ty konkrétní baptistické církve, které také byly velmi výrazně postiženy. Jeden z baptistických sborů je přímo ve Fukušimě, kde se nachází atomová alektrárna, která má velké problémy. A v tom počtu těch padesáti tzv. statečných, kteří se snaží tu katastrofu likvidovat, je podle našich informací i několik členů baptistické církve, kteří se na té likvidaci podílejí. Jinak je v Japonsku mezinárodní záchranný tým Světové baptistické aliance, který jak prakticky pomáhá, tak vyhodnocuje tu situaci a dává návrhy, jak se rozděluje ta finanční pomoc, která ze světových baptistických církví proudí do Japonska.

Tento tým tvoří záchranáři z Maďarska, Singapuru, Spojených států a také ze samotného Japonska. Do sbírky pořádané Světovou baptistickou aliancí poslal už Výkonný výbor naší baptistické jednoty 300 000 korun. Pokud bude výtěžek sbírky větší, budou do Japonska poslány všechny vybrané peníze. Pro křesťany je však stejně jako peněžitá pomoc důležitá i pomoc duchovní a morální. Proto vlastně sbírka probíhá, i když si jsou její organizátoři vědomi toho, že Japonsko je země bohatá, která by nejspíš i bez jejich peněz obnovu postižených oblastí dobře zvládla.

Na otázku, zda byli přírodní katastrofou 11. března postiženi také nějací křesťané, odpovídá opět Luděk Šíp:

Máme informace, že ano, ale nemáme žádné přesnější informace, v jakém rozsahu. Víme, že byli mnozí křesťané postiženi z mnoha různých církví, kteří v Japonsku jsou; také baptisté. Ale baptisté spíš tvoří záchranné týmy, které se snaží pomáhat při likvidaci té katastrofy, ke které došlo.

Do sbírky určené postiženému Japonsku může přispět kdokoli, číslo účtu je uvedeno na webových stránkách Bratrské jednoty baptistů www.bjb.cz. Sbírka potrvá do 30.dubna 2011.

Podcast: Play in new window | Download (994.1KB) | Embed