Strana 3 z celkem 14« Začátek...234...10...Konec »

Advent

rozhlasový pořadZ adventu mají největší radost děti, protože vědí, že Vánoce jsou za dvěřmi. Samotné slovo advent znamená příchod a jak podotýká biblista Jiří Beneš odkazuje ke Kristovu příchodu na zem.

Advent to je doba přípravy na prožitek, který je založen na příběhu narození Ježíše Krista. Křesťané měli ten příběh promýšlet tak, aby se stal součástí jejich života, to znamená, aby vnitřně prožili, že Kristus se narodil nejen do tohoto světa kdysi, ale že se narodil i do jejich života.

Adventní období se děli na dvě poloviny. V průběhu prvních dvou týdnů si církev připomíná spíš Kristův druhý příchod spojený se soudem. Věřící jsou proto vedeni ke spytování svědomí a k pokání. Ve druhé části adventu se pozornost zaměřuje na Marii a události, které předcházely Ježíšovu narození. Je to tedy období radostné vrcholící vánočními svátky. V poslední době se stále častěji v katolickém prostředí v této době objevují tzv. roráty. Oč se jedná vysvětluje teolog Jáchym Gondáš:

Roráty vznikly v průběhu historie jako zvláštní mše; primárně to tedy není zpěv, ale je to celá liturgie, ranní liturgie, která se slavila v běžné dny. Je to mše, která je zaměřena na uctívání Panny Marie. Vzniklo zvláštní hudební pojetí v rámci rorátů, kdy se střídá chórový zpěv, který je potom doplňován odpovědí. A také pro tu hudební složku se to stalo velmi oblíbenou součástí adventu.

Řada lidí, kteří jinak s církevním prostředím nemají nic společného, zdobí svůj příbytek v adventním období věncem se čtyřmi svícemi. Kde je kořen tohoto zvyku?

Někteří badatelé se domnívají, že to je přeznačení pohanského zvyku a že ta symbolika zapalování čtyř svící souvisí s metaforou zimního slunovratu. Podle jiné představy tento zvyk vychází až někdy z devatenáctého století z konkrétní praxe jednoho protestantského faráře. On malým dětem, se kterými pracoval, udělal věnec, na kterém byly čtyři svíce a mezi nimi ještě malé svíčky na každý běžný den a postupně je zapaloval, aby viděly názorně, kdy už budou Vánoce a nemusely se tolik vyptávat.

Říká Jáchym Gondáš. Adventní věnec jako zvláštní prostorový kalendář symbolizuje krátící se čas. Aby nás všechny na konci tohoto období čekalo setkání s narozeným Kristem si na vlnách Radiožurnálu přeje Petr Vaďura.

Řecko-český Nový zákon

rozhlasový pořadVeškerá křesťanská věrouka stojí na Bibli. Je to soubor textů starých stovky, ba dokonce tisíce let. Psány byly buď hebrejsky a aramejsky, nebo v případě Nového zákona řecky. Kdo tyto jazyky neovládá, je odkázán na překlady, kterých naštěstí v českém prostředí máme dostatek. Mnozí čtenáři by však rádi pronikli k původnímu znění biblického textu. Těm z nich, kteří mají alespoň základní znalosti řečtiny, vychází teď vstříc Česká biblická společnost, která vydala česko-řecké znění Nového zákona.

Kniha vyšla ve spolupráci s Německou biblickou společností a jejím základem je poslední, dvacáté sedmé vydání kritického Nestle Allandova znění řeckého Nového zákona. Zde je třeba připomenout, že neexistuje žádný původní rukopis novozákonních knih, ovšem existují stovky opisů z prvních staletí našeho letopočtu. Nový zákon je tak nejlépe doloženou antickou literární památkou. Při tomto obrovském množství opisů je pochopitelná existence různých odchylek či písařských zásahů do textu. Kritické vydání tato různočtení zohledňuje a podrobně mapuje všechny verze novozákonních textů v opisech vzniklých do 4. století. Obsahuje proto obrovký kritický aparát, který je v nových vydáních stále znovu doplňován a aktualizován podle nejnovějších poznatků biblické vědy. Co přináší čtenářům česko-řecká verze kritického vydání Nového zákona? Odpovídá profesor Ladislav Tichý z Cyrilometodějaské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který se na přípravě edice podílel.

To jediněční je zde to, že máme zde vždycky zrcadlově na druhé straně český překlad (je to Český ekumenický překlad), který umožňuje těm, kdo nejsou tak zběhlí v řečtině, že mohou i ten řecký text pochopit, že mají ten český překlad a zrcadlově vedle je ten řecký text.

Podobné bilingvní vydání řeckého Nového zákona zatím bylo pouze v angličtině, němčině, polštině, italštině a několika dalších jazycích. Proto je současné české vydání opravdu unikátní. Čtenář si totiž poprvé může v češtině přečíst všechny úvody, ve kterých se vysvětluje problematika novozákonních rukopisů. Jakýmsi bonusem je pak řecko-český slovník novozákonní řečtiny umístěný na konci knihy. Obsahuje totiž všechna slova, která se v Novém zákoně vyskytují. Jeho autor profesor Tichý k tomu říká:

Slovník, který je připojen v zadní části té edice, může umožnit těm, kteří znají novozákonní řečtinu alespoň do jisté míry, ale neovládají celou slovní zásobu, se přesvědčit, jaké to určité slovo má vlastně význam (nebo jaké jsou jeho významy), a potom to mohou konfrontovat s tím významem na tom konkrétním místě a srovnávat to i s tím Českým ekumenickým překladem.

Za zmínku stojí také vazba knihy, která počítá s tím, že ji čtenář bude skutečně aktivně používat, a proto je mimořádně kvalitní. Kniha byla tištěna v Německu a němečtí odborníci se na její přípravě také podíleli. Vydání takové edice vždy provázejí obavy, zda o ni bude mezi čtenáři zájem a zda nebude příliš drahá. Pracovníky České biblické společnosti proto mile překvapila skutečnost, že jen církve si objednaly dopředu mnoho set kusů tohoto dvojjazyčného vydání Nového zákona. Velký zájem mají pochopitelně i teologické fakulty a také obyčejní čtenáři Bible. Stále totiž platí staré heslo: „Ad fontes.“ A že je právě u Nového zákona tento návrat k pramenům důležitý, o tom snad nikdo nepochybuje. Pro Radiožurnál Petr Vaďura.

Chuck Norris

rozhlasový pořadPři vyslovení jména Chuck Norris mnozí lidé zakroutí odmítavě hlavou, protože na béčkové televizní seriály se přece nedívají. Řada jiných však denně usedá k televizním obrazovkám v čase, kdy se na nich objeví seriál Walker, Texas Rangers. Postava Chucka Norrise však není známá pouze z televize, ale žije i jako hlavní protagonista mnoha desítek anekdot. Víte třeba, kdo napočítal do nekonečna? Přeci Chuck Norris, a dokonce dvakrát. O této postavě americké televizní zábavy vyšla před nedávnem u nás kniha. Je na ní zajímavé to, že její vydání iniciovala Křesťanská akademie mladých a text napsaný hrdinou televizního seriálu má lidem přiblížit víru v Boha. 

Po zadání jména Chucka Norrise do Googlu se vám objeví hláška, že vyhledávač tuto osobu hledat nebude, protože ví, že je to marné. Chuck Norris si vás totiž najde sám. Tohle je sice vtip, ale s myšlenkou na vydání knihy „Jaký je doopravdy Chuck Norris – fámy a fakta“ to opravdu tak nějak bylo. Manažer nakladatelství, které zmíněnou knihu ve Spojených státech vydalo, se ve Wall Street Journal dočetl o Norrisově úspěšné reklamní kampani pro jednoho mobilního operátora v České republice a nabídl Křasťanské akademii mladých práva na překlad této publikace. Chuck Norris je totiž křesťan a zmíněná kniha nenásilným způsobem čtenáře seznamuje s jádrem křesťanství a křesťanskými hodnotami. Norris měl pestrý život, řadu let se aktivně věnoval karate a založil dokonce 32 škol, kde se toto umění vyučuje. Za vlády prezidenta Busche působil jako jeho poradce pro sport a tělovýchovu. Křesťanem není dlouho. Přestože byl svou matkou ke křesťanství veden od dětství, na dlouhou dobu se od víry vzdálil a vrátil se k ní teprve před deseti lety. O tomto návratu svědčí i zmíněná kniha. O čem je konkrétně, na to jsem se zeptal Dušana Drabiny z Křesťanské akademie mladých:

Kniha se skládá ze sta různých vtipů, které Chuck Norris vybral se svým kaplanem Toddem DuBordem z internetu a každý z nich komentoval nějakým příběhem prezentuje pět různých hodnot, kterými se v životě řídí a každou z nich dokládá nějakým biblickým veršem nebo nějakou svou zkušeností, takže prezentuje křesťanské hodnoty velmi zajímavou formou.

Jaký podle knihy známý herec vlastně je? Nejlépe to ukazuje příklad: dočteme se zde třeba anekdotu, podle níž se Chuck Norris narodil ve srubu, který postavil vlastníma rukama. Následuje vzpomínka na dětství, neustálé stěhování, neexistenci rodinného zázemí a rozvod rodičů. V závěru kapitoly pak autor uvažuje nad hodnotou domova a cituje africkou modlitbu: „Pane, dej, ať se mé srdce usadí.“ Vydavatelé chtěli především mladým čtenářům poskytnout odlehčené čtení, které má však i hloubku a poskytuje impulsy k přemýšlení. Mladí lidé tak u známého herce nacházejí odpovědi na otázky, které si oni sami kladou. Chuck Norris tak přestává být jen hrdinou z béčkového televizního seriálu a stává se pro mnoho z nich vzorem. Tomu napomáhají i další hercovy iniciativy:

Chuck Norris není jenom hollywoodská hvězda. V Texasu, odkud pochází, už pomohl osmdesáti tisícům dětí financovat jejich vzdělávání a soustředí se i na prevenci kriminality tím, že propaguje férový boj a bojová umění mezi dětmi z takových krizových oblastí.

A na závěr dovolte jednu otázku: Víte, proč se bubák dívá pod postel, než si jde lehnout?
Kontroluje, jestli tam není Chuck Norris.

Podněsterská republika

rozhlasový pořadNa světě existují státy, které nikdo neuznává. Často mají svého prezidenta, parlament a vládu, vlajku i hymnu, ovšem na žádné mapě je nenajdete. Několik takových odštěpeneckých zemí se nachází v bývalém Sovětském svazu – Náhorní Karabach, Jižní Osetie, Abcházie a Podněsterská republika. A právě o této miniaturní zemi rozkládající se na více než čtyřech tisících kilometrech čtverečních na východním břehu řeky Dněstr mluvíme s kazatelem Evangelické církve metodistické Milanem Mrázkem.

Pořad si můžete poslechnout a stáhnout v archivu Českého rozhlasu zde.

Česká společnost a mravnost

rozhlasový pořadSe stavem naší společnosti není asi spokojen nikdo. Všudypřítomná korupce, krádeže, podvody. Že se špatně žije v zemi, v níž si vzájemně nemůžeme věřit, na to jsme asi už přišli mnozí. Nad příčinami tohoto stavu se zamyslíme v dnešních Výzvách přítomnosti, jejichž hostem je emeritní senior Křesťanských společenství, publicista Dan Drápal.

Pořad si můžete poslechnout v archivu Českého rozhlasu zde

Režisér Terrence Malick a jeho Strom života

rozhlasový pořadPřed týdnem se konal v Olomouci filmový festival Ve znamení ryby, na kterém byly představeny filmy s křesťanskou či obecně spirituální tematikou. Festival měl dva vrcholy – prvním bylo promítnutí nového filmu Terrence Malicka Strom života, druhým pak nedělní přehlídka filmů polské režisérky Agnieszky Hollandové. A protože Malickův film vyvolává mezi diváky množství protichůdných reakcí, pozvali organizátoři festivalu jednoho z našich největších znalců filmového díla tohoto amerického režiséra, katolického kněze a jezuitu Petra Vacíka, aby zde o Malickových filmech přednášel.

V centru pozornosti byl pochopitelně Strom života. O čem je tento pozoruhodný film? Výchozím momentem filmu je okamžik, kdy se matka dozví, že jí zemřel devatenáctiletý syn. Zdrcená žena klade Bohu otázku: „Kde jsi byl?“ Ve druhém plánu se objevuje její druhý syn, kterému zemřela dcera. I on hledá odpověď na otázku po smyslu lidského bytí tváří v tvář bolesti a smrti. Ve vzpomínkách se vrací do dětství prožitého v Texasu v 50. letech 20. století. Vzpomíná na teď už mrtvého bratra i na okamžiky, kdy zjišťoval, že se v něm objevuje totéž zlo, které nenáviděl u svého despotického otce.

Film si klade otázky, zda příčinou smrti blízkých lidí byla nějaká vina. V takřka půlhodinové sekvenci sledujeme dialogy matky s Bohem, který postupně jednotlivé postavy přivádí ke smíření. O filmu Strom života i jeho tvůrci, americkém režisérovi Terrenci Malickovi, si teď budeme povídat s jezuitou Petrem Vacíkem.

Pořad si můžete poslechnout v archivu Českého rozhlasu zde.

Strana 3 z celkem 14« Začátek...234...10...Konec »