Výlet do Českého lesa
Americké Velikonoce v tachovském dětském domově
Tachovský dětský domov navštívili vojáci z americké vojenské základny v německém Grafenwohru. Přijeli v civilu spolu se svými rodinami. Měli připravený asi hodinový program, během něhož děti poznávaly, jak se slaví Velikonoce v Americe.
Napřed si děti v klubovně vyzdobily papírové tašky a potom se rozeběhly do zahrady hledat sladkosti a další drobné dárky. Přítomen byl i kazatel ECM Tachov Milan Mrázek a další lidé (hlavně mladí) z tachovského křesťanského společenství, kteří pomáhali s organizací a překladem.
Velikonoční bohoslužba tentokrát dvojjazyčně
Velikonoční nedělní bohoslužba se konala v muzeu Českého lesa a byla v češtině a v angličtině. Přijali jsme totiž vzácnou návštěvu – vojáky a jejich rodiny z německé americké základny v Grafenwoehru. Zpívali jsme české a anglické křesťanské písně, vyslechli pozdrav vojenského kaplana, Milan Mrázek měl kázání na téma vzkříšení. Poté následovala Večeře Páně.
V prostorách na tachovském náměstí proběhl raut, o který se postarali Američani. Jídlo bylo vynikající. Od 14:00 hodin probíhal program v tachovském dětském domově. Děti poznávaly, jak se slaví Velikonoce v Americe.
Co vědí gymnazisté o Velikonocích?
Naše civilizace se občas nazývá židovsko – křesťanská. Co vědí o jejích kořenech dnešní mladí lidé? Na řadě vybraných škol se chystá na toto téma průzkum, který nám odhalí znalosti dnešních teenagerů. Náš kolega Petr Vaďura si udělal takový malý průzkum sám – zajímalo jej, co vědí gymnazisté v malém západočeském pohraničním městě Stříbře o nejvýznamnějších křesťanských svátcích – Velikonocích.
Velikonoce dnes stojí ve stínu Vánoc, neboť je nelze komerčně příliš využít. Proto se ani o jejich obsahu příliš nemluví. Znají jej vůbec dnešní mladí lidé? Vědí, co si během Velikonoc vlastně připomínáme? Na tyto otázky jsem se pokusil odpovědět s několika studenty Gymnázia ve Stříbře.
Když jsem se zeptal, proč jsou Velikonoce považovány za nejvýznamnější křesťanské svátky, studenti odpovídali celkem správně: slaví se Kristovo vzkříšení, k němuž došlo tři dny po ukřižování. Horší to už bylo s odpovědí na otázku, jaký je význam jednotlivých dnů Velikonoc:
A. Nevím. Nevím…
B. Škaredá středa je podle toho, že Ježíše zradil Jidáš.
C. V zelený čtvrtek se má chodit v zeleném, nebo spíš jíst jenom zelené listy, salát, abychom byli zdraví.
D. Velký pátek je před Velikonocemi, že už je to těsně, a velikonoční neděle a velikonoční pondělí už jsou ty Velikonoce.
E. Některé ty dny jsou úmrtí, potom po třech dnech je zmrtvýchvstání, ale přesně také nevím.
F. Vzhledem k tomu, že nejsme věřící, tak ani nějak se k tomu netáhneme, takže absolutně nevím.
Velmi příznačně pak studenti odpovídali na otázku, jaké jsou symboly Velikonoc: jsou to vajíčka, beránek, pomlázka a zajíček. Proto jsem se jich zeptal, jaké jsou podle jejich mínění důvody, proč u nás došlo u většiny lidí k posunu vnímání Velikonoc od náboženských svátků k svátkům jara:
A. Protože u nás se už nevěří a je tu hodně ateistů, tak se to převedlo do těch našich zvyků.
B. Kytky rozkvétají, mláďátka se rodí, no prostě to souvisí s tím znovuzrozením.
C. Křesťané už tady nejsou a např. Vánoce si také posouváme do svých pravidel, takže proto třeba i ty Velikonoce jsou takto uzpůsobeny.
Další otázkou, kterou jsem položil studentům stříbrského gymnázia, jsem se snažil zjistit, proč je symbolem Velikonoc také beránek.
A. Protože to jedli Židé na ty Velikonoce, jako že Mojžíš /je/ vlastně vysvobodil z toho Egypta. Anebo to také symbolizuje Ježíše Krista – že byl jako obětí.
B. Je to symbol toho stáda, které vedl Hospodin.
C. Protože se Ježíš Kristus stal tím obětním Beránkem, když obětoval sám sebe za hříchy světa.
Jestliže pro většinu dnešních studentů ztratily Velikonoce svůj náboženský obsah, jak je tedy slaví?
A. Chodíme na pomlázku.
B Velikonoce neslavím.
C: Chodím šupat, aby holky nezestárly.
D. Vítám kluky, barvíme vajíčka a pečeme beránka.
Na řadu mých otýzek týkajících se Velikonoc, odpovídali studenti slůvkem „nevím“. Ve škole se o tomto tématu nemluví a ani jejich rodiče už obsah a význam svátků neznají. Budou-li se tedy oni sami chtít dostat od pomlázky a kraslic k hlubšímu prožívání Velké noci a slavnosti vzkříšení, budou si je muset v průběhu života najít sami. Což je nakonec asi i dobře.
Podcast: Play in new window | Download (990.8KB) | Embed
Sederová večeře
V předvečer Velikonoc jsme se sešli ke společné večeři. Byla připravena podle židovských zvyků a receptů. Nechybělo jehněčí a hořké byliny. Velké díky patří Honzovi a Petře, kteří vše připravili.

